požitek, zdraví

Koření a vůně

Koření v sobě skrývá přirozenou vůni jako nějaké tajemství, ale není nic snazšího než toto voňavé tajemství odhalit.

Matka příroda pečlivě chrání své éterické oleje a uchovává je uvnitř koření. Někdy stačí rozevřít slupku a všechny cenné látky se rozvoní jako třeba v případě nového koření, kmínu nebo hřebíčku. Stačí je pomlít nebo rozdrtit a éterické oleje se uvolní.

Koriandr

Některé koření je tak malinké, že je stěží cítíme v ruce. Koriandr, černá nebo žlutá hořčice či černý kmín patří k těm, které působením tepla uvolňují svou vůni a mění svou chuť. Koření díky zahřátí uvolňuje balastní látky a získává na síle. Příkladem je kurkuma, zázvor nebo galgán, které se doporučují nejprve zahřát než se dostanou vašeho těla. Určitě všichni znáte skořici a její silné aroma před mletím a ještě větší po mletí. Její vůně je při zahřátí ještě intenzívnější. Působení tepla na koření či bylinky má i další efekt.

Kmín

 Lze jím potlačit pachuť, kterou nevyhledáváme. Když ochutnáme čerstvý rozmarýn, majoránku, černý kmín nebo koriandr, můžeme ucítit mýdlovou chuť. Pokud je však zahřejeme, tak zesládnou, jsou aromatičtější a chuťově vyváženější. U většiny ostrých koření zahřátím ubývá ostrosti. Stejný efekt má sušení za tepla nebo macerace v oleji. Můžeme to pozorovat u česneku, cibule, křenu, česneku mědvědího nebo wasabi, které tímto také zesládnou.Teplota nemění jen chuť, ale mění i účinky na organismus. Pálivého účinku je dobré využít při dýchacích obtížích, protože rozpouští v těle hleny a uvolňuje dýchací cesty. Je obecně známo, že když si protřete oči rukou od cibule, tak vás to začne pálit. Jakmile cibulku orestujeme, už nebude plakat nikdo. Umět zacházet s kořením je podobné jako umění hrát na nějaký nástroj. Také můžete skládat různé melodie a probouzet různé pocity.