Řecký horský čaj, jinak také hojník horský, pochází z Peloponéského poloostrova. Už podle svého názvu napovídá, že je to bylinka typická hlavně pro oblast Balkánu, zejména řecké Kréty. Není tedy divu, že v historii byly účinky hojníku horského známé i starověkým Řekům, kterým měl zaručit dlouhověkost. Známý byl také jako pastýřský čaj, protože ho pili výhradně pastýři vysoko v horách. 

Řecký horský čaj se doporučuje pít k očistě organismu a posílení imunity, pomáhá také při nachlazení a potížích s dýchacími cestami. Je to antioxidant, má antibakteriální účinky a podporuje zažívání a stav ledvin. Pít ho mohou i těhotné ženy, děti a jeho účinky na prostatu zase ocení muži. Údajně také zlepšuje paměť, proto je doporučován při léčbě Alzheimerovy choroby.

Tato bylinka je konzumována nejen jako čaj, ale i ve formě aromatického koření vhodného třeba do omáček. Řecký horský čaj připomíná svou vůní šalvěj, proto ho můžeme najít i v kosmetice a parfémech. Čaj výborně chutná v létě, podávaný za studena a smíchaný s ovocnou šťávou. Je také znám pro své uklidňující účinky a doporučuje se ho popíjet před spaním. Babky kořenářky ze sušené bylinky vyráběly domácí tinkturu na podporu paměti, a to zalitím sušené bylinky 40% alkoholem, ve kterém nechaly bylinky luhovat v uzavíratelné sklenici po dobu 4–6 týdnů. Tinkturu poté uschovaly v tmavé skleničce.

Byl oblíbený hlavně pro schopnost hojení ran způsobených železem. Z toho vychází jak český název „hojník", tak latinský název „sideritis", což znamená něco, co je vyrobeno ze železa.

květinově | kořeněně | citronově