© SONNENTOR
historie SONNENTORU

Jak to všechno začalo

Tady je náš příběh. Od začátku a ještě trochu dřív.  Jak se to všechno seběhlo a co nás přitom potkalo.
© SONNENTOR

Myšlenka SONNENTORU vznikla v roce 1988 v rakouské vesničce Sprögnitz. Zakladatel Johannes Gutmann byl tehdy třiadvacetiletým mladíčkem, který na jednu stranu chtěl pomoct sedlákům z rodného chudého kraje, na stranu druhou ale také sám potřeboval práci. Byl nezaměstnaný a chtěl zůstat v místě, kde vyrůstal.

Johannes Gutmann byl horlivým zastáncem ekologického zemědělství již v době, kdy slovo „bio“ ještě neexistovalo. V osmdesátých letech si obecně nikdo nedělal takovou hlavu s potravinami – odkud pochází, co je v nich nebo jak byly suroviny vypěstovány a produkty vyrobeny. Johannes ale věřil, že ekologické zemědělství je cestou, která dává smysl půdě, krajině i budoucnosti hospodaření.

A tak začal objíždět místní trhy, nabízel balené bylinky, čaje a koření od místních sedláků a stal se v místním regionu známou postavičkou. Vedle kvalitních bioproduktů mu k opravdovému průlomu pomohly jeho první „ochranné známky“. Staré sedlácké kožené kalhoty, které dostal od svého otce a kulaté červené brýle. Lišil se od jiných tím, že prodával byliny, čaje a koření s příběhem lidí, kteří je vypěstovali. 

Na stejných principech zakládal s Tomášem Mitáčkem v roce 1992 český SONNENTOR na jižní Moravě. Ten není jen nějakou „levnou“ dceřinnou společností na východě, kde se využije levné pracovní síly. Prostředky vracíme do rozvoje firmy, areálu v Čejkovicích a spolupráce v regionu jižní Moravy. Skvělou spoluprací obou firem se od začátku snažíme rozvíjet evropskou myšlenku přeshraniční spolupráce.

Na tyto krásné myšlenky a první úspěchy navazujeme od roku 2009 pod vedením Josefa Dvořáčka.

Kerbel Sonnentor | © SONNENTOR
Řecký horský čaj | © SONNENTOR

Založení společnosti

Učarovala nám myšlenka dělat smysluplnou práci na pomezí potravin a lidové medicíny. Pomáhat s odbytem kvalitních produktů biozemědělců.

Český SONNENTOR jsme začínali nejprve s prodejem vonných éterických olejů, kterými naše první dvě kolegyně plnily menší balení. A také jsme začínali s pěstováním léčivých rostlin v biokvalitě, tehdy určených výhradně k exportu. Ekologické zemědělství v České republice bylo „v plenkách“ a jsme velmi rádi, že ještě s několika dalšími přáteli z tehdy právě založených firem (PRO-BIO a Country Life) jsme byli u jeho zrodu.

© SONNENTOR

A jak jsme získávali první biozemědělce?

V 90. letech se obchodní kontakty běžně získávaly inzercí v novinách, tak jsme to také zkusili. Podali jsme inzerát do místních novin, že hledáme biopěstitele. Vzájemnou důvěru jsme budovali postupně. Časem se z nás stali nejen obchodní partneři, ale i dobří přátelé. Konec konců, s mnoha našimi biopěstiteli nás pojí dlouholeté vztahy a vzájemná úcta. Hezkých vzpomínek je za ta léta opravdu spousta.

Jak malá firma postupně rostla

Život potřebuje prostor a my jsme ho pro naši společnost objevili v jihomoravských Čejkovicích, kde jsme koupili objekt starého zdevastovaného mlýna. Po jeho kompletní rekonstrukci jsme začali s balením a prodejem prvních čtyř druhů sypaných bylinných biočajů, z nichž Dobrá nálada patří dodnes mezi naše prodejní bestsellery.

Strojů vhodných pro zpracování léčivých rostlin je jako šafránu, tak jsme v počátku hledali a přetvářeli, co bylo dostupné. Jako první to byl starý fukar na obilí, který jsme předělali na aspiratér, tolik nezbytný pro šetrné zpracování a odprášení bylin. Kvalita surovin byla totiž vždy na prvním místě. Ten aspiratér máme dodnes a je k vidění jako cenný artefakt ve Velkých Hostěrádkách, které leží kousek od Čejkovic.

Ve Velkých Hostěrádkách jsme se zapojili do projektu modelové biofarmy zaměřené na sdílení zkušeností s ekologickým zemědělstvím. Prostě místo, kde se může kdokoliv kdykoliv přijít podívat, jak se to dělá, aniž by se čekalo na dotace a aniž by se někde něco kamuflovalo. A hlavně kde to lidé dělají srdcem a s radostí. Jako u nás v SONNENTORU.

S prodejem sypaných čajů nám velmi pomáhaly první prodejny zdravé výživy a pomalu se nám dařilo vytvářet obchodní síť. Jedním z prvních partnerů byly např. prodejny Natura v Šumperku a Zdravá výživa v Litomyšli. Anebo Bazalka v Hradci Králové, se kterými dodnes spolupracujeme.

Kaminknistern Sonnentor | © SONNENTOR

První porcované čaje

Při balení sypaných čajů nám vznikal určitý podíl jemnější frakce vykoupených bylin, který jsme dávali stranou a hledali jsme pro něj další využití. Řešení přišlo v podobě stroje na balení nálevových sáčků.

V té době představovala investice v hodnotě více než dvojnásobku našeho ročního obratu do tak nejistého byznysu, jako je výroba porcovaných biočajů, doslova chůzi po tenkém ledu. Mladý člověk však má jednu věc k nezaplacení, a tou je nevědomost. Jednoduše, mladí lidé mohou zrealizovat věci, které jsou nemožné, protože ještě neví, že nemožné opravdu jsou.

Tak nějak to asi bylo i s počátkem balení porcovaných čajů v SONNENTORU. První baličku jsme pořídili v roce 1997 a naučili jsme se na ní zabalit nemožné. Pak přišly sofistikovanější balicí stroje s vyššími rychlostmi balení a spolu s nimi zaklepaly na dveře problémy s nedostatkem místa.

Stěhování

Na sklonku milénia se podařilo koupit zdevastovaný objekt bývalého kravína s pozemky na protějším kopci nad tvrzí. Jestli bylo řečeno zdevastovaný objekt, tak slovo zdevastovaný nemá tu správnou sílu. Nicméně do roka a do dne se tento objekt podařilo přebudovat na kvalitní sklad biosurovin s extenzivní zelenou střechou. Zde se začal odehrávat nový příběh českého SONNENTORU v duchu werichovského hesla „když loď, tak na kopci“.

Nové místo poskytlo dostatek prostoru pro další rozvoj společnosti, která zde s odstupem několika let přistavěla další skladovací halu a po náročné přestavbě v roce 2012 se sem z objektu Havlíčkova mlýna kompletně přestěhovala.

Dalším důležitým přírůstkem je budova Solis, která poskytuje prostornější a vzdušnější prostředí pro zaměstnance i výrobu, ale také se stala oblíbeným cílem turistů.

© SONNENTOR

S odpovědností a láskou, aby radost mohla stále růst

S příchodem Josefa Dvořáčka v roce 2009 se začala odvíjet nová etapa SONNENTORU. Josef vnesl do fungování společnosti fůru invencí, které odstartovaly sled nových činností a aktivit, o kterých se nám do té doby ani nezdálo. Ať už to byla nová prodejna, exkurze do výroby, kavárna nebo bylinková, naučně odpočinková zahrada s vyhlídkovou terasou.

Koncept transparentnosti na všech frontách je jeho dalším obrovským přínosem nejen pro fungování společnosti, ale přispívá i k budování pozitivního obrazu bioproduktů a ekologického zemědělství v očích zákazníků jako celku. Přitom je to tak prosté, pokud nic neskrýváte, nemusíte se bát.

Obzvlášť si vážíme praxí pro studenty a exkurzí pro děti, při kterých se mohou naživo seznámit se zpracováním bioproduktů a s principy ekologického zemědělství. Je to pro nás živá forma osvěty a prostor pro otázky, zkušenosti i vlastní objevování.

Odpovědnost pro nás není velké gesto, ale přemýšlení o dopadech našeho podnikání na životní prostředí a na lidi. V energetice, dopravě, obalech i odpadech hledáme konkrétní řešení a vybrané výsledky pravidelně měříme a zveřejňujeme ve Výroční zprávě. V hospodářském roce 2025/26 pokryla vlastní fotovoltaika 22,22 % spotřeby elektřiny a z bylinného prachu jsme vylisovali 20,4 tuny pelet pro vytápění haly Mlaty. Suroviny označené jako bio zpracováváme podle pravidel ekologické produkce.

Nebojíme se novinek a nebojíme se ani experimentovat. Umíme se i uskromnit a jít komplikovanější cestou. O informace, které získáváme při zavádění těchto nových technologií, se snažíme dělit s dalšími lidmi, kteří jsou tomuto proudu otevření.

V Čejkovicích vidíme, že odpovědný přístup k odpadům nevzniká jedním gestem, ale každodenní prací mnoha lidí. Těší nás, když se k ní rok za rokem přidávají naši spolupracovníci, jejich rodiny i další obyvatelé obce. A takové to poslání do budoucna, které nám dává sílu tvořit, by se možná dalo shrnout do slov „Jednoduché žití a hluboké myšlení“ anebo protestantské „úcta, pokora a poctivá práce kořeněná radostí.“

Možná vás napadne, proč to všechno děláme? Protože nám není lhostejné, jaký život budou mít generace, které přijdou po nás. A až se nás jednou budou naše děti nebo spíše vnukové ptát, jak to, že jsme dopustili tak strašné plýtvání a takovou rozsáhlou devastaci životního prostředí, tak abychom mohli za sebe odpovědět „Ale my se snažili, co jen to šlo.“