• 100% Bio
  • CO2 neutrální
  • Přímý obchod
  • Ekologické obaly
© SONNENTOR
PŘÍBĚH SONNENTORU

Historie SONNENTORU

Tady je náš příběh. Od začátku a ještě trochu dřív.  Jak se to všechno seběhlo a co nás přitom potkalo.
© SONNENTOR

Myšlenka SONNENTORU vznikla v roce 1988 v rakouské vesničce Sprögnitz. Zakladatel Johannes Gutmann byl tehdy třiadvacetiletým mladíčkem, který na jednu stranu chtěl pomoct sedlákům z rodného chudého kraje, na stranu druhou ale také sám potřeboval práci. Byl nezaměstnaný a chtěl zůstat v místě, kde vyrůstal.

Johannes Gutmann byl horlivým zastáncem ekologického zemědělství již v době, kdy slovo „bio“ ještě neexistovalo. V osmdesátých letech si obecně nikdo nedělal takovou hlavu s potravinami – odkud pochází, co je v nich nebo jak byly suroviny vypěstovány a produkty vyrobeny. Gutmann ale věřil, že nejlepší cesta pro zdravý život, životní prostředí a budoucnost je cesta ekologického zemědělství.

A tak jako 23letý začal objíždět místní trhy, nabízel balené bylinky, čaje a koření od místních sedláků a stal se v místním regionu známou postavičkou. Vedle kvalitních bioproduktů mu k opravdovému průlomu pomohly jeho první “ochranné známky”. Staré sedlácké kožené kalhoty, které dostal od svého otce a kulaté červené brýle. Lišil se od jiných tím, že prodával byliny, čaje a koření s příběhem lidí, kteří je vypěstovali. 

Na stejných principech zakládal s Tomášem Mitáčkem v roce 1992 český SONNENTOR na jižní Moravě. Ten není jen nějakou „levnou“ dceřinnou společností na východě, kde se využije levné pracovní síly. Veškerý zisk zůstává ve firmě a investuje se pro rozvoj areálu v Čejkovicích a skvěle se daří také rozvíjet místní lokální spolupráce v regionu jižní Moravy. Skvělou spoluprací obou firem se od začátku snažíme rozvíjet evropskou myšlenku přeshraniční spolupráce.

Učarovala mne tehdy myšlenka dělat smysluplnou práci na pomezí potravin a lidové medicíny a pomáhat s odbytem kvalitních produktů ekologických zemědělců. Když mi Johannes v roce 1992 nabídl, abych se s ním pokusil vytvořit něco podobného v České republice, byl jsem právě před ukončením školy a neváhal jsem ani minutu.

Tomáš Mitáček
Kerbel Sonnentor | © SONNENTOR

Stále je tak trochu otázkou, zda se události během našeho života dostávají do pohybu souhrou náhod, nebo zda naše směřování vede vlastní povědomí spojené s touhou dojít k vysněnému cíli. Možná je to obojí, a tak nějak to bylo i se SONNENTOREM. A jak na začátky vzpomíná jeho spoluzakladatel Tomáš Mitáček?
 

Ohlédnutí k samotným začátkům

Představu o tom, co je to ekologické zemědělství, jsem měl již na vysoké škole, neboť mně to dávalo smysl a byla v tom i určitá forma revolty proti autoritám. Po zážitcích na povinných praxích v zemědělských družstvech, kde jsem měl možnost zhlédnout, jak se v reálu hospodaří, jsem si jako budoucí agronom vždycky říkal: „Ne, na tomhle se já nemůžu podílet, to po mně nikdo nemůže chtít.“ Proto jsem hledal nějakou smysluplnou alternativu, a že ke mně přijde ve formě voňavých léčivých rostlin, by mě tehdy ani ve snu nenapadlo.

S velkým odstupem si ale uvědomuji, že první semínko zájmu o léčivé rostliny bylo u mě zaseto už na gymnáziu. Tehdy jsem, jako dospívající jinoch, přemítal o tom, co budu dělat, jak vlastně naložím se životem. Neboť jsem při cestě do školy pravidelně míjel nákupnu léčivých rostlin a vždy to tam dokola krásně vonělo. Tak mě tehdy napadlo, že by nemuselo být špatné dělat něco podobného. No a pak, o několik let později, jsem potkal kolegu Johannese Gutmanna a věci dostaly spád.

Řecký horský čaj | © SONNENTOR

Založení společnosti

Učarovala mně tehdy jeho myšlenka dělat smysluplnou práci na pomezí potravin a lidové medicíny. Pomáhat s odbytem kvalitních produktů rakouských biozemědělců, která jej tehdy jako nezaměstnaného vedla k založení mateřské firmy. Když mi Johannes nabídl, abych se s ním pokusil vytvořit něco podobného v České republice, byl jsem právě před ukončením školy a neváhal jsem ani minutu.

Český SONNENTOR jsme začínali nejprve s prodejem vonných éterických olejů, kterými naše první dvě kolegyně plnily menší balení. A také jsme začínali s pěstováním léčivých rostlin v biokvalitě, tehdy určených výhradně k exportu. Ekologické zemědělství v České republice bylo „v plenkách“ a jsem velmi rád, že ještě s několika dalšími přáteli z tehdy právě založených firem (PRO-BIO a Country Life) jsme byli u jeho zrodu.

© SONNENTOR

A jak jsme získávali první biozemědělce?

V 90. letech se obchodní kontakty běžně získávaly inzercí v novinách, také já jsem tak učinil. Podal jsem inzerát do místních novin, že hledám biopěstitele. Nikdy nezapomenu příhodu, kdy se ve dveřích mého bytu objevil pan Sítek, později náš dlouholetý pěstitel bylin, a pro něj typickým hlubokým hlasem se mě zeptal: „Hledám inženýra Mitáčka, máš doma tatu?“ To bylo asi proto, že jsem se mu jako 25letý nezdál dost důvěryhodný. Přesto se z nás stali nejen obchodní partneři, ale i dobří přátelé. Konec konců, se všemi našimi biopěstiteli nás pojí nejenom obchodní vztahy, ale i přátelství a vzájemná úcta. Hezkých vzpomínek je za ta léta opravdu spousta.

Jak malá firma postupně rostla

Život potřebuje prostor a my jsme ho pro naši společnost objevili v jihomoravských Čejkovicích, kde jsme koupili objekt starého zdevastovaného mlýna. Po jeho kompletní rekonstrukci jsme začali s balením a prodejem prvních čtyř druhů sypaných bylinných biočajů, z nichž Dobrá nálada patří dodnes mezi naše prodejní bestsellery.

Strojů vhodných pro zpracování léčivých rostlin je jako šafránu, tak jsme v počátku hledali a přetvářeli, co bylo dostupné. Jako první to byl starý fukar na obilí, který jsme předělali na aspiratér, tolik nezbytný pro šetrné zpracování a odprášení bylin. Kvalita surovin byla totiž vždy na prvním místě. Ten aspiratér máme dodnes a je k vidění jako cenný artefakt ve Velkých Hostěrádkách, které leží kousek od Čejkovic.

Zde se již několikátým rokem podílíme na vzniku modelové biofarmy, která by do budoucna měla zároveň sloužit jako škola a výzkumný ústav ekologického zemědělství. Prostě místo, kde se může kdokoliv kdykoliv přijít podívat, jak se to dělá, aniž by se čekalo na dotace a aniž by se někde něco kamuflovalo. A hlavně kde to lidé dělají srdcem a s radostí. Jako u nás v SONNENTORU.

S prodejem sypaných čajů nám velmi pomáhaly první prodejny zdravé výživy a pomalu se nám dařilo vytvářet obchodní síť. Jedním z prvních partnerů byly např. prodejny Natura v Šumperku a Zdravá výživa v Litomyšli. Anebo Bazalka v Hradci Králové, se kterými dodnes spolupracujeme.

Kaminknistern Sonnentor | © SONNENTOR

První porcované čaje

Při balení sypaných čajů nám vznikal určitý podíl jemnější frakce vykoupených bylin, který jsme dávali stranou a hledali jsme pro něj další využití. Řešení přišlo v podobě stroje na balení nálevových sáčků.

V té době představovala investice v hodnotě více než dvojnásobku našeho ročního obratu do tak nejistého byznysu, jako je výroba porcovaných biočajů, doslova chůzi po tenkém ledu. Mladý člověk však má jednu věc k nezaplacení, a tou je nevědomost. Jednoduše, mladí lidé mohou zrealizovat věci, které jsou nemožné, protože ještě neví, že nemožné opravdu jsou.

Tak nějak to asi bylo i s počátkem balení porcovaných čajů v SONNENTORU. První baličku jsme pořídili v roce 1997 a naučili jsme se na ní zabalit nemožné. Pak přišly sofistikovanější balicí stroje s vyššími rychlostmi balení a spolu s nimi zaklepaly na dveře problémy s nedostatkem místa.

Stěhování

Na sklonku milénia se podařilo koupit zdevastovaný objekt bývalého kravína s pozemky na protějším kopci nad tvrzí. Jestli bylo řečeno zdevastovaný objekt, tak slovo zdevastovaný nemá tu správnou sílu. Nicméně do roka a do dne se tento objekt podařilo přebudovat na kvalitní sklad biosurovin s extenzivní zelenou střechou. Zde se začal odehrávat nový příběh českého SONNENTORU v duchu werichovského hesla „když loď, tak na kopci“.

Nové místo poskytlo dostatek prostoru pro další rozvoj společnosti, která zde s odstupem několika let přistavěla další skladovací halu a po náročné přestavbě v roce 2012 se sem z objektu Havlíčkova mlýna kompletně přestěhovala.

© SONNENTOR

S odpovědností a láskou, aby radost mohla stále růst

S příchodem Josefa Dvořáčka v roce 2009 se začala odvíjet nová etapa SONNENTORU. Josef vnesl do fungování společnosti fůru invencí, které odstartovaly sled nových činností a aktivit, o kterých se nám do té doby ani nezdálo. Ať už to byla nová prodejna, exkurze do výroby, kavárna nebo bylinková, naučně odpočinková zahrada s vyhlídkovou terasou.

Koncept transparentnosti na všech frontách je jeho dalším obrovským přínosem nejen pro fungování společnosti, ale přispívá i k budování pozitivního obrazu bioproduktů a ekologického zemědělství v očích zákazníků jako celku. Přitom je to tak prosté, pokud nic neskrýváte, nemusíte se bát.

To, čeho si obzvláště považuji z poslední doby, je nadčasový osvětový projekt praxí pro studenty a exkurzí zaměřených pro děti, které mají možnost se setkat „na živo“ se zpracováním bioproduktů a celkově s tématem zdravé výživy a zdravého životního stylu.

Snažíme se přemýšlet o dopadu každého našeho kroku v podnikání na životní prostředí a na člověka. Zkoušíme využívat všechny dostupné alternativní energie a na balení používat materiály výhradně z obnovitelných zdrojů a samozřejmě zpracováváme suroviny z kontrolovaného ekologického zemědělství. Recyklace odpadu, využití energie z autonomní FVE, provoz firemních aut na CNG nebo vytápění bylinnými peletami bereme jako normální standard.

Nebojíme se novinek a nebojíme se ani experimentovat. Umíme se i uskromnit a jít komplikovanější cestou. O informace, které získáváme při zavádění těchto nových technologií, se snažíme dělit s dalšími lidmi, kteří jsou tomuto proudu otevření.

Obec Čejkovice již celou řadu let patří mezi obce s nejlepší recyklací odpadů v rámci České republiky. Je to příjemné zjištění, že i pozitivní příklady táhnou, neboť za tímto úspěchem nestojí jen naši pracovníci a jejich rodiny, ale všichni, kteří nejsou lhostejní k prostředí, ve kterém žijí. A takové to poslání do budoucna, které nám dává sílu tvořit, by se možná dalo shrnout do slov „Jednoduché žití a hluboké myšlení“ anebo protestantské „úcta, pokora a poctivá práce kořeněná radostí.“

Možná vás napadne, proč to všechno děláme? Protože nám není lhostejné, jaký život budou mít generace, které přijdou po nás. A až se nás jednou budou naše děti nebo spíše vnukové ptát, jak to, že jsme dopustili tak strašné plýtvání a takovou rozsáhlou devastaci životního prostředí, tak abychom mohli za sebe odpovědět „Ale my se snažili, co jen to šlo.“