V nadmořské výšce 550 m n. m., kde jsou podmínky o něco drsnější, se s láskou a trpělivostí věnuje pěstování bylin pro SONNENTOR. Její specialitou jsou barevné poklady našich čajových směsí – měsíček, chrpa a slunečnice. Hana je však také zahradní architektkou a velkou propagátorkou jedlých květů. Její přístup je ryze ekologický: sází na permakulturu, zdravou půdu a ruční práci. Na jejích polích nenajdete chemii, ale pestrý život, bzučící hmyz a vůni, která je opravdová.
JAK SE VÁM NA VYSOČINĚ DAŘÍ PĚSTOVAT MĚSÍČEK ČI SLUNEČNICI? MÁ TO SVÁ SPECIFIKA?
Na naší Květinové farmě v javorové aleji pěstujeme měsíček jako letničku. Jsme 550 m n. m., takže se snažíme urychlit začátek sklizně a sadbu si předpěstováváme, stejně jako slunečnici. Na zpracovaná políčka vysazujeme předpěstovanou sadbu, jen chrpu sejeme co nejdříve napřímo. Využíváme toho, že sezóna sklizně chrpy a měsíčku začíná dříve než slunečnice, takže můžeme lépe využít naše kapacity.
KTERÁ Z TĚCHTO ROSTLIN JE NA PĚSTOVÁNÍ NEJNÁROČNĚJŠÍ?
U nás na Vysočině máme nejvíce práce se slunečnicí, protože je opravdu teplomilná a nástup teplých dní je pozdější. Slunečnice je také nejpracnější při sklizni. První se na políčku otrhají celé květy, svezou se k sušárně a pak nastává nekonečné otrhávání žlutých okvětních plátků. Sušení slunečnice je vcelku rychlé v porovnání s měsíčkem. Ten schne podstatně déle.
Nejméně práce je s chrpou, která se suší krátce. Chrpa někdy trpí napadením mšicí. Pokud je mšic hodně, uděláme řez sazenic a chrpa znovu obroste. Snažíme se udržovat řádky chrpy vzdušné a na okraji pozemku, aby nebyly schované mezi vysokou slunečnicí a pěkně mezi řádky pofukoval vítr. To škůdci nemají rádi.
JAK BOJUJETE SE ŠKŮDCI BEZ SYNTETICKÉ CHEMIE?
Abychom se vyhnuli všem postřikům, snažíme se sázet a sít do zdravé půdy, vypěstovat zdravou a silnou sadbu, která odolá lépe škůdcům a chorobám. Používáme rostlinné jíchy a mykorhizní houby, k vylepšení půdy našich pěstebních záhonů aplikujeme biouhel a vlastní kvalitní kompost.
PĚSTUJETE I NĚCO JINÉHO NEŽ BYLINKY PRO NÁS?
V naší permakulturní zahradě pěstujeme široký sortiment aromatických bylinek a také plodovou zeleninu. Najdete u nás pažitku, majoránku, rozmarýn, saturejku, petržel, bazalku, tymián, mateřídoušku, dobromysl, brutnák, lichořeřišnici, mátu i meduňku. V této zahradě roste i jedna z lip, ze kterých sbíráme květy.
Na větším pozemku pod kořeninovou zahradou pěstujeme jedlé květiny a květiny k řezu. Pro část produkce těchto květin máme vyhrazeno také místo ve fóliovém tunelu, abychom mohli dodávat našim zákazníkům čerstvé květiny i za nepříznivého počasí.
V ČEM JSOU LOKÁLNÍ KVĚTINY LEPŠÍ NEŽ TY Z DOVOZU?
Lokální květiny pro floristiku jsou pro nás doplňkem v sortimentu. Hodně z nich má také využití jako jedlé květy k dekoraci dezertů, dortů a salátů. Pěstujeme krásenku, hledík, jiřinu, růži, pivoňku, artyčok, talinum, mrkev, pakmín, laskavce či tulipány. Jako doplněk máme i nejedlé druhy – nevadlec, slaměnky, smil a smilek, statici, tabák křídlatý, kravinec, chrpu v barvách od bílé přes růžovou po tmavě fialovou, hrachor, pryskyřník, sasanku, narcisky a řebčíky.
Výhodou kytic z těchto květů je jejich autentická vůně, čerstvost a výběr z mnoha barev. Jsou pěstované v biokvalitě, takže mnoho z nich může krášlit současně nevěstu i svatební dort.
Nevěstám také nabízíme samosběry květin pro svatební floristiku. Dívka přijede se svým partnerem, družičkami, nebo jen sama a natrhá si čerstvé květiny dle vlastního výběru pro svůj svatební den. „Luční“ charakter kytic je v současnosti žádaný trend a nám se takové přírodě blízké postupy líbí.
„Květiny z dovozu musí být chemicky ošetřeny a mnohdy jsou stresovány cestou v krabici nasucho, překonávají tisíce kilometrů, aby posloužily k ozdobě našich stolů. Kdyby totéž někdo činil zvířatům, označovali bychom to jako týrání. Nad cestou rostlin se zatím nikdo nepozastavuje.“
VZPOMENETE SI NA NĚJAKÝ NETRADIČNÍ PROJEKT ČI VÝZVU?
Zajímavou výzvou byla svatební floristika pro nevěstu, která se vdávala sice v tradiční bílé, ale ženich měl oblek s potiskem pokémonů v originálních veselých barvách – oranžová, žlutá, tyrkysová. To byla výzva! :-) Také jsme jednou dodávali tulipány pro dekoraci holandské ambasády, což je tulipánová velmoc. Největší výzvou je pro nás však rychlení květin na přesný termín – Valentýn a MDŽ. To je vždy sázka do loterie.
PĚSTUJETE I JEDLÉ KVĚTY PRO GASTRONOMII. O CO JE NEJVĚTŠÍ ZÁJEM?
Restaurace mají největší zájem o tulipány do zeleninových salátů, voskovky a další begonie na chlebíčky a dorty, violky na dezerty a brutnák na jednohubky.
JE PĚSTOVÁNÍ KVĚTIN NA JÍDLO V NĚČEM SPECIFICKÉ?
Ke květinám pro gastronomii je třeba přistupovat od začátku pěstování jako k potravině. Pěstování v ekorežimu nám přijde jako nejlogičtější. Žádná kontaminace syntetickou chemií, ale ani například statkovými hnojivy. Celá cesta od půdy a semínka je sledovaná a je vyloučen jakýkoliv střet s hygienicky nepřípustným postupem.
MÁTE NĚJAKÉ DRUHY, U KTERÝCH BY LIDI ANI NENAPADLO, ŽE JSOU JEDLÉ?
Mnoho květin, o kterých mi má babička říkala, že jsou jedovaté, jsou ve skutečnosti jedlé. Například šeřík, afrikán, kopretina, bergénie, fuchsie, denivka nebo fialka. Nejvíce vitamínu C má například prvosenka – petrklíč. Také orchideje jsou jedlé. Vždyť i vanilka je orchidej, ale to už je něco jiného, tam využíváme fermentovaný plod.
Máme v produkci neobvyklou rostlinu, která se využívá v gastronomii, především v mexické kuchyni a má zajímavý název pipicha. Jako příbuzná afrikánů dává fádním mexickým fazolím a kukuřici poměrně zvláštní chuť pro Středoevropana.
KROMĚ PĚSTOVÁNÍ SE VĚNUJETE I ZAHRADNÍ ARCHITEKTUŘE. CO VÁS BAVÍ NEJVÍC?
Jak se dá asi čekat, rádi navrhujeme přírodě blízké typy zahrad. Květnaté louky, trvalkové záhony, listnaté stromy a keře, to je naše. Rádi realizujeme přírodní koupací jezírka a vodní prvky vůbec, zelené fasády vegetační střechy. Všechny tyto prvky pomáhají do našich sídel zakomponovat kus životního prostoru pro hmyz, včelky, žáby a další živočichy. Náš životní prostor obohacují a ozdravují.
