Jaké byly vaše úplné začátky a co vás k práci s půdou vlastně přivedlo?
S hospodařením jsme začali zhruba čtyři roky nazpět. Tehdy jsem měl čerstvě po maturitě a s otcem jsme se rozhodli, že se pokusíme obhospodařovat půdu jako naši předci. Na této půdě hospodařili prokazatelně několik stovek let, zejména tátův děda. Hledali jsme zajímavý směr, který jen tak někdo nedělá. Zároveň pro nás bylo nesmírně důležité hospodařit ekologicky, a to hlavně kvůli našemu vztahu k přírodě.
V tu dobu se naskytla možnost jet na setkání potenciálních pěstitelů pro SONNENTOR. Absolvovali jsme dvě setkání a začali pořizovat techniku, ale hlavně sbírat zkušenosti a poznatky. O pěstování bylin v České republice toho moc nenajdete, takže jsme zpočátku tak trochu vařili z vody. Podařilo se nám sehnat sazenice v biokvalitě, zasadili jsme je, deště byl naštěstí dostatek a začal náš boj s plevely. Jelikož jsme byli zkušenostmi i strojním vybavením na úplném začátku, naše první souboje probíhaly primárně s motykou a silnou vůlí. Uběhlo pár let a už je to všechno jinak. S půdou se snažíme pracovat ruku v ruce, protože správné načasování a vhodné metody jsou naprosto klíčové. To ale nic nemění na tom, že se stále učíme a vždy budeme.
Byla pro vás biokvalita jasnou volbou hned od prvního dne?
Hospodařit jsme začali rovnou v ekologii. Převzali jsme naši půdu z místního družstva a začalo dvouleté přechodné období. To znamenalo, že jsme hned prvním krokem vstoupili do naprosto neznámých vod. Motivace, že budeme schopni vypěstovat produkt naprosto bez použití chemie, ale byla velmi silná a nevzdali jsme to. Dříve to přece bylo naprosto normální. Jsme přesvědčeni, že správným osevním postupem a načasováním polních prací v souladu s přírodou se dá docílit velmi kvalitního výsledku. Měli jsme to ze západu do Čejkovic sice hodně daleko, ale nenechali jsme se odradit. Dnes věřím, že to bylo jedno z našich nejlepších rozhodnutí.
Co pro nás dnes pěstujete a na jak velké ploše?
Bylinkám momentálně věnujeme 2,2 hektaru, přičemž se každý rok rozrůstáme minimálně o další půlhektar. Naší doménou jsou naťové byliny. Pěstujeme hlavně meduňku lékařskou a na menším kousku i levanduli. Dalším směrem, kterým bychom se do budoucna chtěli ubírat, je kopřiva dvoudomá a máta kadeřavá.
Zemědělství je často týmová práce. Kdo všechno za vaší úrodou stojí?
Hospodářství je u nás rodinná záležitost a každý má svou jasnou roli. O základní polní práce se s tátou staráme my dva. O sadbu pečuje mamka. A v případě sázení či jiné nárazové práce, kdy je potřeba opravdu každá ruka, přijde na pomoc i brácha Honza. Zemědělství je celkově velice časově náročné, proto jsme moc rádi, že doma sdílíme radosti i strasti spojené s hospodařením všichni společně.
Práce s bylinkami je nádherná na smysly. Který moment během roku máte úplně nejraději?
Osobně mám nejraději samotnou sklizeň. V její průběhu má člověk úžasný pocit, že zase kousek cesty zvládl. Traktorem vjedeme do porostu, a když pak projíždíme s vozem plným bylin, táhne se za námi nádherná vůně. Stejně úžasné je i sušení a balení bylin do žoků. Každá práce s bylinami, kterou doprovází jejich typická vůně, je prostě nepopsatelná. Ten pocit, že jsme to zvládli vypěstovat my sami, je naprosto nenahraditelný.
Zemědělství se dnes potýká s klimatickou změnou. Jak tyto změny vnímáte na svých polích a jak se jim přizpůsobujete?
V zemědělství i v krajině všeobecně pozorujeme velké změny. Roční období a jednotlivé fáze roku jako by se posouvaly. Naším největším problémem je sucho. Je to rok od roku horší a musíme se s tím naučit pracovat. Neotáčíme proto půdu, když to není vyloženě potřeba, a snažíme se, aby byl každý kousek pole zakrytý zelení. Každý zbytečný zásah do půdy je totiž trhlinou pro ztrátu drahocenné vody a vlhkosti.
S čím dalším se dokážete při práci potýkat? Dělá vám starosti třeba byrokracie nebo nedostatek lidí?
Naštěstí v našich podmínkách zatím nemusíme řešit sousední konvenční zemědělce a případné postřiky. To bereme od začátku jako velkou výhodu. Problémem je spíše hledání občasné pracovní síly do zemědělství. Lidé dnes často nemají k půdě žádný vztah a nechápou, že v ekologii, a obzvláště v pěstování bylin, je občas prostě nezbytné vyrazit do boje s motykou.
Naše filozofie je vzít si z přírody jen tolik, kolik jí dokážeme vrátit. Děláte i vy nějaké projekty pro podporu krajiny?
V našem okolí se nachází spousta zapomenutých krajinotvorných prvků. Jedním z našich úplně prvních projektů byla záchrana starého sadu tvořeného historickými odrůdami. O sad se pravidelně staráme a je až k neuvěření, že původní stromy začaly znovu plodit. Jako další velký projekt nás čeká vybudování rybníku, který byl v časech minulých zlikvidován jen kvůli zvětšení plochy luk. Myslíme si, že tímto krajinotvorným prvkem místní přírodu opět o obrovský kousek obohatíme.
Máte nějaký tajný sen, kam byste chtěli vaši farmu v budoucnu posunout?
Vzhledem k tomu, že hospodaříme při práci a v mém případě i při studiu, je mým velkým snem, že po dokončení školy budu moci vstoupit do světa hospodaření naplno. Jak už jsem zmínil, každý rok rozšiřujeme naše bylinkové portfolio o půl hektaru, abychom zajistili pestrost na našich polnostech. Náš úplně největší sen je ale vybudovat poctivé hospodářství a dokázat tak, že to, co zvládli naši předci, zvládneme i my. Chceme ukázat, že zemědělství máme opravdu v krvi.
V Sonnentoru si zakládáme na přímém obchodu a dlouhodobých vztazích. Čeho si na našem partnerství ceníte nejvíce?
Se SONNENTOREM jakožto partnerem nemůžeme být více spokojeni. Ceníme si komunikace, přátelského vztahu, pomoci při nejasnostech a obrovské ochoty poradit při řešení jakéhokoliv problému, se kterým se při hospodaření potkáme. Všechny tyto věci nás každý rok znovu a znovu ujišťují v tom, že jsme za partnerství se SONNENTOREM neuvěřitelně rádi.
