Mátu peprnou bychom v historii našli ve starověkém Egyptě. Už tehdy se psalo o jejích zklidňujících účincích. Dokonce se tehdy používala jako platidlo, její název v angličtině má stejný význam jako slovo „mince“. Do Evropy se dostala z Blízkého východu. Ve středověku byla používána k čištění zubů, léčbě chorob i migrén.  

Máta peprná je všestranný pomocník. Může přispívat k normální činnosti trávicí soustavy a střev, podporovat normální trávení a pomáhat proti nadýmání. Tradičně je spojována také s podporou přirozené obranyschopnosti organismu a normální funkce dýchacího systému. Díky svým zklidňujícím vlastnostem může napomáhat relaxaci a kvalitnímu spánku.

Ať už zvolíte mátový čaj, sirup nebo likér, neuděláte chybu. Mátový čaj připravíte tak, že čerstvé či sušené listy zalijete vařící vodou a necháte cca 15 minut louhovat. Je skvělý teplý i studený. Domácí mátový likér se připravuje smícháním mátových listů s třičtvrtě litrem libovolného alkoholu. Nechte ho asi tři týdny stát na slunci a poté smíchejte s cukrem. Mátový sirup se vyrábí tak, že se nejprve vyrobí cukerný sirup. Cukr se povaří a do něj se přidají čerstvě natrhané a nasekané mátové listy. Povařte, odstavte a nechte vychladnout. Mátová koupel může pomoct při svalovém napětí. Silný nálev můžete využít i jako kloktadlo při zánětu dásní či bolestech zubů. 

O mátě jako formě platidla hovoří také evangelium podle Lukáše. Název bylinky pochází z řecké mytologie. Minthé byla vodní nymfa, do které se zamiloval bůh podsvětí Hádes, protože ho sváděla. Jeho manželka ji za trest proměnila v nízkou bylinu, která dodnes dobře roste především na vlhkých stanovištích. Aristoteles ji zase popisoval jako afrodiziakum.

výrazně mentolově | nasládle