Šalvěj je odjakživa považována za magickou bylinku. Kouř ze šalvěje údajně odhání zlé duchy, proto se dodnes používá jako kadidlo a vykuřovadlo. Ve starém Římě používali šalvěj jako součást náboženských rituálů. Oblíbená tehdy byla i při hojení ran a také jako anestetikum. Ve středověku se z ní zase připravovala léčivá voda. Pochází z teplého Středomoří, ale najít ji můžeme v podstatě všude ve světě.

Šalvěj lékařská může přispívat k hormonální rovnováze a pomáhat udržovat normální stav vlasů, včetně prevence jejich řídnutí. Může podporovat menopauzální a (před)menstruační komfort a podílet se na normálním trávení. Díky antioxidačním vlastnostem může napomáhat ochraně buněk před oxidačním stresem a podporovat přirozenou obranyschopnost organismu, antiseptickou aktivitu a normální funkci dýchacího systému. Tradičně je spojována také s pocením a může přispívat k normálnímu stavu kostí a kloubů, čímž podporuje celkovou pohodu žen.

Odvar ze šalvěje může posloužit jako kloktadlo při zánětu mandlí, čaj zase jako obklad při poranění kůže. Ze šalvěje se díky jejím schopnostem dá vyrobit také domácí deodorant. Má také široké využití v kuchyni. Maso pečené s lístky šalvěje je neskutečně lahodné, stejně jako rybí polévka či nejrůznější saláty, pomazánky a paštiky. 

Název pochází z latinského salvere – léčit. Jedna středověká legenda říká, že touhou šalvěje je udělat člověka nesmrtelným. Listy šalvěje byly také považovány za symbol věčného života. 

bylinně | výrazně | kořeněně