1. Budovu řídí chytrý BMS systém

Přirozeně sledujeme teplotu, vlhkost, spotřebu energií a vody, intenzitu větrání a spoustu dalších dat. Abychom zbytečně neplýtvali, využíváme akumulačních schopností budovy, které jsou pro úspory energií zásadní a umíme efektivně řídit vnitřní i venkovní osvětlení. Veškeré informace získané z nashromážděných dat postupně vyhodnocujeme a snažíme se díky nim docílit optimálního nastavení. 

Otázku výtopu a chlazení jsme samozřejmě řešili i dříve. Halu Mlaty už dnes vytápíme bylinnými peletami vyrobenými z bylinného prachu a odpadu z výroby. Halu Akropolis vytápíme z 80 % zbytkovým teplem z balicích strojů a výroby stlačeného vzduchu. Tímto způsobem využíváme vnitřní tepelné zisky v maximální možné míře. Plynovým hořákem doplňujeme např. víkendy nebo pondělní rána, kdy se výroba teprve rozjíždí. Máme zkušenosti s předchozími budovami, že ochlazujeme řízeným větráním chladným nočním vzduchem. Provětráme je v noci a přes den udrží izolace s akumulační schopností teplotu pod 25 °C. 

2. Fotovoltaická elektrárna

Otázka, kde a jak získávat energii šetrnou k životnímu prostředí, je stále palčivější. V SONNENTORU kráčíme cestou čistých energií už dlouhou dobu a veškerá energie, kterou nakupujeme, pochází z obnovitelných zdrojů. Díky solárním panelům na střechách našich budov jsme dosáhli částečné soběstačnosti. Fotovoltaická elektrárna o výkonu 146 kWp je umístěna i na střeše budovy Solis. Na střechách budov Mlaty a Akropolis jsou umístěny FVE panely také. Celkový výkon naší FVE elektrárny tak činí o něco víc než 200 kWp. Na možnostech dalšího rozšíření FVE dále pracujeme. 

3. Tepelná čerpadla

Vytápění budovy, její chlazení i ohřev teplé vody v budově Solis je zajištěn díky energii z hlubinných geotermálních vrthů, kterou získáváme z podzemí díky tepelným čerpadlům. Pod budovou je v pravidelných rozestupech rozmístěno 30 stometrových vrtů. Aktuálně se jedná o nejekologičtější způsob vytápění a chlazení budov.

4. Retenční nádrže na dešťovou vodu

Ze střech budov Solis a částečně i ze střechy budovy Mlaty jímáme veškerou dešťovou vodu. Pod povrchem jsou umístěny 2 retenční nádrže pro její záchyt o celkovém objemu 220 m³. Dešťovou vodu můžeme po nezbytném přefiltrování používat pro splachování toalet a zalévání zeleně v okolí budovy Solis. Do budoucna plánujeme také napojení střechy budovy Akropolis.

5. Prosklené átrium 

Centrálním prvkem budovy SOLIS je átrium o rozměru 12 x 12 metrů, které přivádí doprostřed celé budovy denní světlo. Cílem bylo zvýšit kvalitu pracovního prostředí. V prostoru Atria se nachází vzrostlý keř muchovníku, který ozelení pohledy přes bohaté prosklení z výrobních prostor. 

6. Izolace fasády z dřevovláknitého materiálu

Na přírodu jsme mysleli i v případě izolace fasády, která je z přírodního dřevovláknitého materiálu, ne z polystyrenu, jak je běžné. Tato izolace není na českém trhu běžně dostupná.

7. Omítka bez silikátů a silikonů

Také při výběru omítky jsme si dali záležet. Budova Solis je omítnuta kvalitní ekologickou omítkou bez silikonů a silikátů.

8. Základem pro silniční komunikaci a parkovací plochy je recyklát

Pro zpevnění nové příjezdové cesty jsme použili podkladový materiál uložený pod silnicí, kterou jsme kvůli stavbě zrušili, a zbylou část kamene jsme nahradili betonovým recyklátem. Jedná se o vytříděný recyklát po tornádu z oblastí Lužic, Mikulčic, Moravské Nové Vsi a Hrušek. Na tomto kroku jsme se dohodli s recyklačním centrem PLUS STAVEBNÍ FIRMY s.r.o., která nám tento materiál dodala. 

Na optimální využití dešťové vody jsme nezapomněli ani při budování parkovacích ploch. Na všechna nově vybudovaná parkovací místa byly místo asfaltu použity Ecorastery – rošty ze 100% recyklovaného plastu, které umožňují vsakování do půdy. 

9. Dveře WC a příčky z tetrapacku

Recyklované materiály najdete však i uvnitř budovy. Třeba barevné dveře toalet a přepažovací stěny jsou vyrobeny z materiálu Packwall z recyklovaného tetrapaku. 

10. Zelené střechy a využití zeminy 

Ploché střechy jsme osázeli tak jako u předchozí budovy Mlaty – rozchodníky a sukulenty. Zelené střechy přirozeně zadržují vláhu a mají skvělé izolační schopnosti. Aby se během roku krásně zelenilo i okolí budovy, vysázeli jsme za ni a také kolem parkoviště alej 20-ti vzrostlých stromů. Jejich koruny poskytnou útočiště drobnému ptactvu a v letních dnech zajistí příjemný stín. 

Část odtěžené zeminy po stavbě použijeme pro modelaci bylinkové zahrady, která bude přiléhat k nové budově. Zemina nemusela být odvezena, ale zůstává na téměř totožném místě a bude osázena zelení. Vzniknou tak ideální podmínky pro vytvoření přírodní zahrady, kde nesmějí chybět stinná a slunná stanoviště a do půdy není přimíchávána rašelina. 

11. Termosolární úly pro naše včelky 

Společenstvo 3–4 včelstev jsme měli na naší zelené střeše od roku 2014 a letos jsme se rozhodli posunout včelí království do vyšší úrovně.

Ve spolupráci s firmou Thermosolar Hive zkoušíme nyní termosolární úly. Tyto úly jsou zkonstruovány dle nejnovějších poznatků tak, aby svou stavbou umožňovaly působit pozitivně na zdravotní stav včel a mohlo se tak odbourat používání veškeré chemie běžně používané k jejich léčení.

Včelař může díky solární části řídit zvýšenou teplotu úlu dosahující 42–43 °C. Při této teplotě dochází k eliminaci většiny roztočů Varroa, kteří jsou známí jako hlavní původci zdravotních problémů včel. Výsledkem používání termosolárních úlů jsou pak nejen vitálnější včelstva s vyššími výnosy medu, ale hlavně med a další včelí produkty nezatížené rezidui pesticidů běžně používaných k jejich léčení.

Včely jsou jedním z indikátorů znečištění životního prostředí. Vlivem používání agrochemikálií v konvenčním zemědělství a chemií používanou k léčení včel jsme stále častěji svědky zpráv o bezdůvodných úhynech včel, které bývají označovány jako syndrom zhroucení společenstva. Těší nás, že se našlo řešení a my můžeme být průkopníky, kteří vyzkouší nové poznatky v praxi.