© SONNENTOR

Kompost jako základ dobré úrody

Kompostovat, či nekompostovat? Na to máme jasnou odpověď: rozhodně ano!

V dnešní době je již téměř pro každého přirozené třídit odpad. Papír, plasty, sklo…každý materiál má svůj barevný domeček. Co ale s biologicky rozložitelným odpadem z kuchyně a ze zahrady? Končívá v komunálním odpadu (a tvoří ho až polovinu!), je vyvezen na skládky, kde hnije a tvoří zapáchající plyny, především pak metan. Víte, že bioodpad lze také třídit a využívat?

Příroda to umí snadno a sama

Řecký horský čaj | © SONNENTOR

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je jediný druh odpadu, který můžeme sami s pomocí matičky přírody „zrecyklovat“ a přeměnit ho na kvalitní a organické hnojivo, kompost. Kompostování je totiž přirozený proces rozpadu biologického materiálu. Působí na něj půdní organismy a vzniká humus, tmavě hnědá, drobivá hmota, která skvěle rostlinkám poslouží jako zásobárna živin a minerálních látek. Dopřejte své zahradě humus a odvděčí se vám rychlým růstem, krásnými květy a bohatou úrodou.

Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší nejen zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník. Že to zní dobře? Pojďme se podívat, jak si domácí kompost můžete založit i vy!

Löwenzahn | © SONNENTOR

Jak si založit vlastní kompost

Kompost by měl mít objem alespoň 1 m3, počítejte tedy se základnou minimálně metr krát metr. Jelikož pouhá hromada nevytvoří dobrý humus, popřemýšlejte nad kompostérem: na trhu jich je celá řada, můžete si ale vyrobit i svůj vlastní. Jednotlivým druhům kompostérů se budeme věnovat v samostatném článku.

Důležité je založit kompost na holé zemi, aby měl kontakt s půdními organismy. Zapomeňte na betonové podložky nebo folie. Kompostéru vyberte místo nejlépe v částečně zastíněném rohu vaší zahrady. Ideálním sousedem kompostu je strom: díky svým kořenům se v půdě nachází větší počet mikroorganismů a jeho větve mohou poskytnout potřebný stín.

Na dno kompostéru je nejlépe umístit hrubší, a tím pádem vzdušný materiál, jakým je například dřevní štěpka. Díky němu bude mít kompost dostatek kyslíku i ve spodních patrech, navíc tudy bude moct odtékat přebytečná voda.

Gingko Sonnentor | © SONNENTOR

Pestrost, vlhkost, vzduch

Kompostování má tři jednoduchá pravidla:

         1.  čím pestřejší skladba materiálu, tím lépe,
         2. dostatečná vlhkost probudí pracanty,
         3. bez kyslíku kompost nebude.


Různorodost bioodpadu vám zaručí rovnoměrné a bezproblémové kompostování. Míchejte vlhký materiál se suchým, porézní s hutným, „zelený“ (tráva, zbytky z kuchyně) s „hnědým“ (papír, piliny, kůra).

Vlhké prostředí je nezbytnou podmínkou pro dobře odvedenou práci půdních mikroorganismů. Zkuste vzít hrst kompostu do ruky a co nejsilněji ji zmáčkněte. Při správné vlhkosti by z kompostu neměla vytékat voda, při rozevření dlaně by ale měl zachovat tvar „knedlíku“.


Tip: Správnou vlhkost zajistí i osázení kompostu. Ideálními kandidáty jsou okurky, cukety nebo dýně: listy kompost ochrání před slunečním žárem i přívalovým deštěm a díky přítomnosti rostlin určitě nezapomenete zkontrolovat, zda kompost nepotřebuje zalít.  

Kyslík je třetí nedílnou součástí hladkého průběhu kompostování. Bez jeho přítomnosti bioodpad začne hnít a v humus se nám nepromění. Proto dbejte na dostatečnou vzdušnost kompostu: nedávejte do kompostéru velkou vrstvu čerstvě posečené trávy (promíchejte ji nejprve s hrubým materiálem, např. štěpkou), jednou za čas kompost promíchejte.

Verbene Sonnentor | © SONNENTOR

Máme založeno, co dál?

Správně založený kompost se začne po pár dnech zahřívat a teplota uvnitř se bude pohybovat kolem 50 ºC. Znamená to, že se mikroorganismy daly pilně do práce. Důležité je hromadu po prvním měsíci promíchat. Na čerstvý kompost se můžete těšit za půl roku, na ten vyzrálý si 9-12 měsíců počkáte.


Urychlit celý proces můžete různými způsoby:

  • mezi jednotlivé vrstvy kompostu můžete hodit lopatu hlíny,
  • kompostu můžete také dodat pracovníky ve formě urychlovače (kompostovací bakterie),
  • dobrou službu odvedou i listy kostivalu lékařského nebo jitrocele kopinatého.
     

Vyzrálý kompost můžete do půdy zapravit hráběmi (stačí 1-2 cm silná vrstva ročně). Čerstvý kompost lze použít jako tzv. nástýlku, která se nechává uzrát na povrchu (navíc tím zamezí růstu plevele) a do půdy se zapravuje až na podzim.


Díky kompostování nejenže snížíte objem produkovaného odpadu, ale ještě jej dokážete plně a beze zbytku využít. Dobře víme, že ne každý má k dispozici zahradu, kam by kompostér mohl umístit. Existuje samozřejmě mnoho dalších možností: domácí vermikompostér, balkonový kompostér nebo komunitní kompostoviště…ale o tom zase příště. :)

Zitronenthymian | © SONNENTOR

Více informací můžete nalézt také na www.kompostuj.cz nebo www.veronica.cz