© SONNENTOR

Jak na zahradu plnou života?

Zkuste zahradničit udržitelněji. Máme pro vás pár základních tipů, které využijete, i když zrovna neplánujete proměnit svou zahradu v čistou permakulturu.

Možná jste pojem permakulturní zahrady už slyšeli. Je často spojován s bezúdržbovostí a jednoduchostí. Ani jedno z toho však neplatí: především na začátku všeho je potřeba poměrně velké množství informací: které rostliny se dají kombinovat na jednom záhonku a které se naopak nesnesou? Jak zajistit ochranu proti škůdcům přírodně a jak v půdě udržet dostatek vláhy?

Před samotným založením tak probíhá dlouhá fáze plánování, i když na první pohled permakulturní zahrady působí poměrně chaotickým dojmem, a to především díky smíšeným záhonům a celkové rozmanitosti. Odměnou pečlivého plánování je však v plné míře užitková, a především živá zahrada, ve které jsou v rovnováze přírodní vztahy a která poskytuje dostatek ovoce, zeleniny a bylinek po celý rok. Jak tedy docílit živé zahrady ke spokojenosti rostlin, hmyzu i zahradníka?

Regenbogen gute Laune Sonnentor | © SONNENTOR

Využívejte vzájemné vztahy

V permakulturní zahradě můžete zahlédnout fazole nebo hrách popínající se na kukuřici, česnek mezi jahodami nebo křen pod ovocnými stromy. Smíšené výsadby (tzv. polykultury) využívají rostlinných vztahů tak, aby si rostlinky vzájemně nepřekážely, ale vzájemně si prospívaly.

Například měsíček a aksamitníky neboli afrikány odpuzují háďátka, zasaďte je proto mezi cibuloviny, mrkev i hrách. Díky křenu budou od různých nemocí chráněny ovocné stromy, česnek se bude vyjímat mezi jahodníky a bazalka zase udělá dobrou službu rajčatům. Kopr podpoří klíčení jiných semínek, fenykl zlepší chuť okurek a levandule či lichořeřišnice vypudí ze zahrádky nechtěné mravence. Dýně a fazole nechte popínat po kukuřicích (ne nadarmo se jim říká „tři sestry“), zasadit vedle sebe také můžete druhy s hlubokými a mělkými kořeny, jako je mrkev a salát, nebudou si navzájem brát minerály.

© SONNENTOR

Budujte hmyzí hotely a ptačí budky

Přiveďte do své zahrady život díky kusům starého dřeva, hromadě kamení nebo na pohled kouzelným „hmyzím hotelům“, návodů na jejich výrobu je v online světě spousta. Hmyz je v zahradě nepostradatelnou složkou nejen jako prevence různých škůdců; kypří také půdu, opyluje rostliny a po odumření se stává přirozenou součástí hnojení. Navíc se s nárůstem hmyzu můžete také těšit ze zpěvných ptáků, kteří se jím živí. Připravte pro ně vhodné zázemí a pověste v zahradě i pár budek.

V poslední době se také mluví o úbytku včel, které jsou nejdůležitějšími opylovači naší krajiny. Pomoci jim můžete například zeleným hnojením: po sklizení části záhonu na něj vysejte hořčici, řepku nebo svazenku. Té stačí šest týdnů, včelky si z ní s radostí udělají zásoby, a nakonec ji ještě po zapravení do půdy využijete jako skvělé přírodní hnojivo.

Vyzkoušejte vyvýšené záhony

Bengelchen Bienen Sonnentor | © SONNENTOR

Vyvýšené záhony jsou jedním ze specifických prvků permakulturních zahrad. Díky základu z větví stromů, listí a další organické hmoty, která dobře udrží vodu, nabízí dobré zázemí i v parném létě, a navíc poskytuje rostlinám bohatost živin. Vyvýšené záhony dokážou přinést úrodu i do jinak neosázitelných koutů zahrad, do center měst nebo třeba na balkony. Stanou se díky konstrukci ze dřeva, kamení či proutí okrasným prvkem zahrady a jako bonus vás při jejich opečovávání nebudou bolet kolena a záda.

Zbudujte vlastní kompost

© SONNENTOR

Díky domácímu kompostu budete moct využít biologický odpad z kuchyně i ze zahrady a vrátit tak přírodě alespoň část toho, co si od ní bereme. Kompost je využitelný v každé zahradě, protože se hodí jakékoliv rostlince: potěší zeleninu, ale i květiny, okrasné keře, ovocné stromy, a dokonce i váš trávník. Na kompostu se budou vyjímat nejen zbytky zeleniny a ovoce, ostříhané větve stromů a posečená tráva, ale také kávová sedlina nebo dokonce vyluhované čajové sáčky. Půdu na vaší zahrádce ale můžete obohatit také zeleným hnojením, popelem, dřevěným uhlím nebo vápnem a ke hnojení využít třeba bylinné jíchy. Pokud si nevíte rady s jeho založením, mrkněte se tady.

Chcete vědět víc?

Basenausgleich Früchtetee Sonnentor | © SONNENTOR

Permakultura se zrodila v průběhu 70. let spoluprací dvou Australanů, Billa Mollisona a Davida Holmgrena. Ti ji definují jako přeměnu okolní krajiny tak, aby napodobovala přirozené vztahy a dokázala poskytnout dostatek potravy, materiálu i energie. Z anglických slov permanent a agriculture tak vznikl princip udržitelného hospodářství, který využívá jak tradiční postupy našich babiček, tak moderní vědecké poznatky. I v češtině existuje řada kvalitních zdrojů, mezi ně patří např. stránky Ekozahrady nebo Potravinové zahrady.