Biorarášci® vysvětlují změnu klimatu

Já, Rozárka, jsem si v poslední době všimla, že stále více lidí se vzdává auta a raději jezdí na kole. Nebo nepijí kravské mléko a místo toho mají doma rostlinné mléko. Ale proč to dělají?

Spolu s Levandulínem a Vavřincem jsme se to vydali prozkoumat. Zjistili jsme, že lidé se kvůli změně klimatu snaží obejít bez některých věcí. Víte, jak důležitá je změna klimatu a co s tím můžeme dělat? Řeknu vám to.

Změna klimatu znamená, že se naše planeta neustále otepluje. Za posledních 1000 let se Země oteplila o 1 stupeň Celsia. Musím se přiznat, že mám moc ráda teploučké počasí, ale časem může takové oteplení naši krásnou planetu zničit.

V zimě všichni rádi lyžujeme. Ale co když kvůli klimatickým změnám najednou nebude sníh, protože není dost chladno? Nebo už nebudou lední medvědi, protože veškerý led na severním pólu roztaje?

S táním obrovského množství ledu stoupá i hladina moře a může se stát, že kvůli velkému množství vody zmizí celé ostrovy. Pro mě je to všechno nepředstavitelné, takže si myslím, stejně jako Levandulín a Vavřinec, že s tím musíme něco udělat!

Našla jsem mnoho způsobů, které nejsou vůbec náročné a můžeme je přenést do našeho každodenního života.

Všimla jsem si, že můj kartáček je vyrobený z plastu. Ten často končí v moři a trvá velmi dlouho, než se úplně rozloží. Přírodní materiály jako je bambus jsou skvělou náhradou.

Většina svačinových sáčků a krabiček je také vyrobena z plastu. Ubrousky ze včelího vosku jsou vyrobeny z přírodních materiálů a nejsou pro přírodu tak škodlivé!

Kdo by nemiloval pití našeho Schlaukakaa brčkem? Ale upřímně, i brčka jsou vyrobena z plastu, a tak jsme zase u stejného problému! Naštěstí existují skvělá brčka vyrobená ze skla, papíru nebo dokonce slámy, která můžeme použít i několikrát.

Občas zapomínám vypnout vodu při čištění zubů – ale teď už ne! Vodu bychom měli používat šetrně, protože na světě je mnoho dětí, které nemají čistou pitnou vodu.

Kupovat pořád dokola nové potraviny v supermarketu může být drahé a také zbytečné. Je mnohem zábavnější, když si v kuchyni zasadíte vlastní bylinky, protože pak můžete pozorovat, o kolik každý den vyrostly.

Rozárka vám již vysvětlila, co je změna klimatu a jak můžete velmi jednoduchými kroky pomoci ji zpomalit. Nyní bych vám já, Levandulín, s pomocí skvělého experimentu rád ukázal, co jsou to skleníkové plyny. Jdeme na to!

• ledové kostky
• vodu
• potravinářskou fólii
• 2 velké sklenice s víčkem
• teploměr

Nejprve nalijte do obou sklenic 50 ml vody. Poté vložte do každé sklenice 5 kostek ledu a zašroubujte víčko. Vezměte potravinářskou fólii a zabalte jednu ze dvou sklenic. Na ní si krásně ukážeme, co jsou to skleníkové plyny.

Najděte venku slunné místo a sklenice tam nechte alespoň 1 hodinu. Poté použijte teploměr a změřte teplotu vody ve sklenicích. Zjistíte, že sklenice s potravinovou fólií je výrazně teplejší než ta bez. Že nevíte, jak je to možné? Vysvětlím vám to!

Sklenice s fólií napodobuje skleníkový efekt. Vzduch a voda se ohřívají sluncem, ale na rozdíl od sklenice bez fólie nemůže teplý vzduch uniknout. Tímto způsobem se voda a vzduch nepřetržitě ohřívají.

Stejně je to i na Zemi, kde skleníkové plyny brání úniku slunečních paprsků z atmosféry a způsobují oteplování Země. Lidská činnost přispívá k nárůstu skleníkových plynů, například spalováním fosilních paliv pro energetiku a dopravu.

Víte, jaký je rozdíl mezi klimatem a počasím? Pokud ne, vymyslel jsem skvělý způsob, jak vám ho ukázat! Nepotřebujete k tomu příliš mnoho věcí a vyrábění je opravdu zábavné.

Vyrobili jste si také tak krásné hodiny s počasím jako já? Tak teď vám můžu vysvětlit rozdíl mezi počasím a klimatem!

Pojmy klima a počasí nejsou totéž, protože mezi nimi existuje velký rozdíl, hlavně v čase.

Počasí se týká atmosférických podmínek, tedy teploty, vlhkosti a srážek v určitém čase a místě. V podstatě každý den mluvíme o počasí. Když například říkáme, že zítra bude slunečno, zataženo nebo bouřky, máme na mysli počasí, nikoli klima.

Na druhé straně klima je průměrná denní teplota, průměrné srážky a tak dále na daném místě po dlouhou dobu, například 30 let. Klima nám umožňuje znát počasí v daném regionu po dobu minimálně 20 let a mimo jiné tak porozumět tomu, jaká jsou roční období v jednotlivých částech světa.

Díky této dlouhodobé analýze počasí můžeme rozlišit různá klimatická pásma, jako je rovníkové, tropické, pouštní, stepní, subtropické, středomořské, přímořské, kontinentální a polární klima.