S Velikonocemi máme všichni spojenou tzv. pomlázku. Tradice s pohanskými kořeny je spojena se symboly jara a nového života. Pomlázkou se nazývají nejen umně spletené vrbové proutky, ale také odměna, kterou chlapci za velikonoční koledování dostávali.
Vrbovou pomlázku (ale také žilu, tatarec, šmekurst, hodovačku nebo vinovačku) uměl plést každý muž, dnes je tato dovednost spíš výjimkou – tradičnímu pletení se ale můžete naučit každoročně např. na našem Předvelikonočním jarmarku!
O Velikonočním pondělí pak chlapci a muži od brzkého rána chodili s pomlázkou šlehat dívky, aby byly zdravé a veselé, vrbové proutky jim předaly mládí a svěžest. Šlehaly se také služky, aby nebyly líné, vdané ženy, aby neměly zlý jazyk nebo krávy na statku, aby se brzy otelily. V některých regionech místo pomlázky funkci „omlazení“ přebrala studená voda, známé oblévačky dodnes můžeme vídat nejen na Slovensku, ale také třeba na východní Moravě.