vyrobte si sami, inspirace

Velikonoční hrkání a další jarní zvyky a symboly

Vyznáte se v symbolice jara a zvycích Velikonoc?

Jaro a Velikonoce s sebou přináší mnoho symbolů, zvyků a tradic. Na mnoho z nich jsme pozapomněli a při těch nejznámějších kolikrát nevíme, odkud se vzaly a jaký význam v sobě nesou. Proto si dnes posvítíme právě na symboly a zvyky spojené nejenom se svátky Velikonoc, ale s jarem vůbec.

zajic-velikonoce

Hody, hody, doprovody...

S Velikonocemi máme všichni spojenou tzv. pomlázku. Tradice s pohanskými kořeny je spojena se symboly jara a nového života. Pomlázkou se nazývají nejen umně spletené vrbové proutky, ale také odměna, kterou chlapci za velikonoční koledování dostávali.

Vrbovou pomlázku (ale také žilu, tatarec, šmekurst, hodovačku nebo vinovačku) uměl plést každý muž, dnes je tato dovednost spíš výjimkou – tradičnímu pletení se ale můžete naučit každoročně např. na našem Předvelikonočním jarmarku!

O Velikonočním pondělí pak chlapci a muži od brzkého rána chodili s pomlázkou šlehat dívky, aby byly zdravé a veselé, vrbové proutky jim předaly mládí a svěžest. Šlehaly se také služky, aby nebyly líné, vdané ženy, aby neměly zlý jazyk nebo krávy na statku, aby se brzy otelily. V některých regionech místo pomlázky funkci „omlazení“ přebrala studená voda, známé oblévačky dodnes můžeme vídat nejen na Slovensku, ale také třeba na východní Moravě.

pomlazka-velikonoce

Za vyšlehání tradičně mladá děvčata přivazovala na konec pomlázky barevné stužky (červená barva symbolizovala lásku, zelená sympatie, modrá naději a žlutá odmítnutí) a dávala chlapcům barevná vajíčka.

Vajíčko je všeobecně chápáno jako symbol života, plodnosti a návratu jara. Ta velikonoční se barvila (jak na přírodní barvení se můžete dozvědět i tady), zdobila, vyškrabovala a malovala. Nejkrásnější kraslice samozřejmě dívka předala chlapci, na kterého si myslela, červenou symboliku lásky nešlo přehlédnout.

vajicka-velikonoce

Řehtání a další křesťanské tradice

Velikonoce jsou i pro křesťany velkou událostí, připomínají totiž ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Celý týden před Velikonocemi je označován jako Svatý nebo taky Pašijový a každý den má svůj název a s ním spojený zvyk.

Květná neděle připomíná příjezd Ježíše do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými ratolestmi. Ty jsou v našich končinách nahrazeny pučícími a kvetoucími větvičkami, nejčastěji tzv. kočičkami, které se v kostelích nechávají posvětit. Po Modrém pondělí a Šedivém úterý (to je vyhrazeno velkému úklidu) přichází Popeleční nebo Škaredá středa. V tento den se tradičně vymetaly komíny a lidé by se neměli mračit, v tento den se totiž mračil se totiž Jidáš na Ježíše a poté jej zradil.

Na Zelený čtvrtek se má na talíři objevit pouze zelená (špenát, zelí, saláty), aby byl člověk zdravý po celý rok. Pečou se jidášky a při večerní mši se pak odmlčují kostelní zvony, neboť byl Ježíš Kristus zajat. Na příkaz papeže odlétají do Říma a až do konce Bílé soboty jsou nahrazeny hrkáním, řehtáním a klapáním dětí, které s velkým rámusem třikrát denně procházely vesnicí a nahrazovaly zvony.

klepacky-velikonoce

Velký pátek je dnem Kristova ukřižování, připomínáme si také všechny blízké zemřelé. Během tohoto dne se nepůjčují ani nedarují věci, nepracuje se a nesmí se hýbat ani se zemí. Stejně tak by hospodyňky neměly prát prádlo, pralo by se v Kristově krvi.

Na Bílou sobotu končí 40denní půst a přináší s sebou po pátečním tichu zlom. Peče se mazanec či beránek. V kostelích se obnovují se křesťanské sliby a tento den je také vyhrazen křtění dospělých. V noci ze soboty na neděli pak probíhá bohoslužba noci, tzv. virgilie, začíná Velká noc, podle které celé období dostalo svůj název. Při bohoslužbě se slavnostně vnáší do kostela velká bílá svíce, tzv. paškál, končí tma, lidé zapálením svící získávají opět naději a slaví vzkříšení, vítězství nad smrtí a vykoupení lidstva. Začíná Velikonoční neděle či Boží hod velikonoční, radostné oslavy trvají celý týden (tzv. Velikonoční oktáva).

virgilie-velikonoce

Když se v kuchyni rozvoní…

Během Velikonoc se v kuchyni rozvoní hned několik typických dobrot spojených s příchodem jara a oslavami Velikonočních svátků. Nejznámějšími jsou jidášky, beránek nebo mazanec, pozadu nezůstává ani slaná nádivka.

Jidáše nebo jidášky jsou malé sladké pečivo z kynutého těsta různých tvarů, které je pomazané medem. Peče se tradičně na Zelený čtvrtek a tvarem připomíná provaz, na kterém se oběsil Jidáš z pocitu viny za zradu Ježíše.

Beránek je velikonoční moučník z bábovkového těsta, který svým tvarem připomíná nejen příchod jara a nového života, ale také v křesťanství symbolizuje obětování Ježíše Krista. Beránek byl tradičním symbolem jara již v pohanských dobách a jeho síla přetrvala dodnes. Najdete ho i u nás, a to na veselé etiketě lahodné bylinné směsi Luční kvítí.

beranek-velikonoce

Mazanec dnes známe jako sladké pečivo s rozinkami ve tvaru kulatého bochníku. Chuťově je velice podobný vánočce a peče se minimálně od 18. století. Tehdy si rozinky a mandle mohly dovolit pouze bohaté rodiny, na vesnicích se pekl mazanec pouze z čistého těsta. Tvarem má připomínat po zimě přicházející slunce, s křesťanskou tradicí se pak vršek mazance začal nařezávat do kříže, aby připomínal na Bílou sobotu ukřižování Krista.

mazanec-velikonoce

Jelikož je jaro znamením probouzející se přírody, oblíbeným pokrmem připravovaným kolem Velikonoc je také nádivka z pečiva a různých jarních bylinek. Říká se jí hlavička, protože tradičně obsahovala telecí maso právě z hlavy. Dnes v ní najdete především maso bílé (kuřecí nebo králičí). Recepty na nádivku se dům od domu liší, společným znamením je však právě ona zelená barva, která symbolizuje jaro, ať už se rozhodnete pro pažitku, medvědí česnek, špenát nebo kopřivy. Dejte si ji na Bílou sobotu k obědu, po konci půstu bývala prvním vydatným jídlem.

K jaru také patří...

Zajíček

S přicházejícím jarem se kolem polí, luk a sedláckých stavení začínají objevovat zajíčci, kteří hledají potravu. Dávno v minulosti si jejich výskyt lidé spojili s pověrou, že nosí vajíčka, a s tímto symbolem jsou kolem Velikonoc dodnes pevně spjati. V Německu, Rakousku, ale i jiných evropských zemích tak dětem výslužku nosí právě zajíci, schovávají ji v zahradě a děti mají za úkol vajíčka a jiné dobroty hledat.

Kočičky

Vrba je jedním z kvetoucích poslů jara. Její květy, nejspíš díky hebkosti nazývané kočičky, jsou symbolem Velikonoc a v našich podmínkách nahradily palmové ratolesti, kterými byl vítán Ježíš při příchodu do Jeruzaléma. Během Květné neděle posvěcené vrbové proutky chrání hospodářství a domácnosti před živelnými pohromami, ale také chorobami a zlými duchy.

kocicky-vrba-velikonoce

Osení a pučálka

Tradiční vysévání obilí na tácek či do květináčku značí příchod jara a s ním i začátek zemědělských prací. Zelenou barvou se poprvé po zimě prosvítila nejen potemnělá stavení, ale také nálada všech obyvatel. Stejně tak k Velikonocům a jaru již tradičně patří tzv. pučálka, což není nic jiného než naklíčený hrách. Po třídenním klíčení se pučálka zprudka osmahla na trošce másla a jedla se na slano jako postní jídlo.

Vynášení Moreny

Během tzv. Smrtné neděle (týden před Květnou nedělí) se tradičně vynášela Morena, Morana, Smrtka nebo Smrtholka. Jedná se o slaměnou ženskou figuru oblečenou v šatech a nazdobenou pentlemi či vyfouknutými vyjíčky, která symbolizuje zimu. Hořící Morena se za bujarého zpěvu hází do řeky, aby odplula a s ní i poslední dny zimy, nemoci a zlé síly. Pak může přijít jaro ve své plné síle.

morena-velikonoce