Před samotným sušením odstraníme z bylinek příměsi, které se nám při sklizni do košíčku dostali: tráva, suché lístečky, broučci. Poslední jmenované netřeba složitě odstraňovat, stačí, když bylinky necháme rozprostřeny na papíře, brouci sami vylezou. Listy, květy a nať před sušením nikdy neoplachujeme. Vytvořili bychom tak podmínky pro plesnivění. Prach odstraníme protřepáním. Kořeny očistíme od zeminy, opláchneme a necháme osušit.
Bylinky nikdy nesušíme na přímém slunci. Svědčí jim tmavé, teplé, suché a dobře větrané místo. Může to být například v podkroví na sítech nebo rozložené na papíře v tenké vrstvičce, aby se bylinky nezapařily a nezačaly plesnivět. Nebo můžete bylinky svázat do svazků a pověsit je na šňůru nebo hole. Ideální teplota pro sušení je do 40 ˚C. Kořeny a plody sušíme při vyšší teplotě, do 60 ˚C. Proudění vzduchu je také velmi důležité, proto třeba řádně větrat, aby se dobře odváděla vlhkost. Sušení urychlíme i opatrným obracením bylinky. Čím rychleji bylinku usušíme, tím bude voňavější. Pokud nemáme nasbírané bylinky příliš mnoho, je možné ji usušit i v domácích sušičkách. Aroma některých bylinek (dobromysl, mateřídouška nebo třeba majoránka) sušením získává ještě více na intenzitě.
Dobře usušená bylinka není vláčná, krásně praská a šustí. Tehdy je čas ji uskladnit. Skladujeme nejlépe ve skleněném poháru s uzávěrem, plechové krabičce nebo v potravinářské dózičce, a uložíme na místo, kde neproniká sluníčko, nejlépe do skříňky. Bylinky si označíme a pak už jen vychutnáváme tyto krásné voňavé dary přírody.