Když se vaše zahrádka rozehraje pestrými barvami zralého ovoce a zeleniny, nastává nejen čas sklizně, ale také nakládání, kvašení a zavařování!

Vylovte z šuplíku ozkoušené rodinné recepty a pusťte se do těchto osvědčených způsobů uchování potravin. Nejen, že si na domácích dobrůtkách zaručeně nejvíc pochutnáte, ale hlavně si díky nim budete moct po celou zimu dopřávat přísun cenných živin.

Kromě tří speciálních směsí koření na nakládání, kompoty a zavařeniny a na kimči jsme pro vás připravili přehlednou brožurku, v níž najdete osvědčené rady, tipy a recepty:

Nakládat a zavařovat můžete prakticky jakoukoli zeleninu, ovoce, houby nebo například maso. Existují čtyři základní typů nálevu, ne všechny se však pro příslušnou potravinu hodí. Pokud jste v nakládání úplní začátečníci, inspirujte se jedním z našich receptů níže nebo si nechte poradit od zkušenějších. Pokud se obrátíte s prosbou o konzultaci na babičku či tchýni, jistě je tím potěšíte a s radostí vám pomohou!

Slaný nálev vytváří prostředí nevhodné pro rozvoj patogenních mikroorganismů. Konzervace solením se používá u zeleniny, ale i u masa. Používá se běžná kuchyňská sůl, vhodnější je krystalická než příliš jemně mletá. Při nakládání zeleniny se do nálevů přidává i cukr, ocet a nakládácí koření.

Pro konzervaci v octovém nálevu je především vhodný vinný, ovocný nebo jablečný ocet. Ocet zabraňuje tvorbě bakterií a měl by být minimálně 5%. Kyseliny obsažené v octu zeleninu konzervují, a proto by se množství octu mělo dodržovat dle zadání receptů. Zelenina musí být vždy celá ponořena v nálevu. Po asi 2 týdnech můžeme zeleninu ochutnat a po měsíci uskladnění v chladném prostoru je chuť již plně rozvinuta. Otevřené sklenice je potřeba skladovat v lednici a spotřebovat do 2 týdnů.

Tento způsob nakládání je vhodný nejen pro zeleninu a houby, ale také pro nakládání měkkých sýrů. Pro nakládání v oleji můžete použít olej olivový, ale i jiné. Každý olej má trochu jinou chuť, nebojte se experimentovat. Olej zabrání přístupu kyslíku k nakládané potravině a díky jeho nepřítomnosti nedochází k tvorbě plísní. Je opět velmi důležité, aby suroviny byly v oleji ponořené celé. Zeleninu při tomto způsobu nakládání nejlépe nejprve upravte pečením, grilováním či blanšírováním a nepoužívejte zeleninu, která je otlačená nebo nahnilá. Pokud není ve sklenici žádná čerstvá zelenina či bylinka, vydrží takto upravená zelenina v lednici 3–4 měsíce.

Tento způsob je velmi oblíbeným zejména při nakládání ovoce v rumu nebo likéru. Již malé množství alkoholu zastavuje růst mikroorganismů jako jsou bakterie, plísně a kvasinky. Ve vyšších koncentracích alkoholu mikroorganismy hynou. Za účelem dosažení optimálního výsledku je zapotřebí minimálně 15–20% alkoholu. Při nižších koncentracích alkoholu dojde ke kvašení. Při koncentraci víc jak 20 % může naopak nakládané ovoce ztvrdnout z důvodu velké ztráty vody. Doba nakládání je až tři měsíce a závisí od druhu a velikosti ovoce.

Fermentace neboli kvašení je jedinečná metoda uchování zeleniny, která na rozdíl od ostatních metod kromě soli a času nic dalšího nevyžaduje. Zelenina tímto způsobem konzervace neprojde varem a uchová si řadu cenných látek. Již námořnici znali tajemství kvašené zeleniny a její konzumací předcházeli různým nemocem, například kurdějím. Kvašená zelenina je velmi prospěšná pro zdraví našich střev. V našich střevech sídlí biliony bakterií, které pečují o náš trávicí a imunitní systém, ale také ty, které ho narušují a ztěžují nám život. Mléčná kyselina vyživuje bakterie přátelské k našemu tělu, zvyšuje obranyschopnost a naopak brání tělo před „zlými“ bakteriemi. Mnoho tipů a receptů najdete v tomto speciálním článku o kvašení.

Zavařování a nakládání může být zábavou pro celou rodinu! Spousta z nás má vzpomínky z dětství, jak s rodiči nebo prarodiči společně sklízeli úrodu na zahrádce. Dospělí ji umyli a nakrájeli a děti je svými malými ručkami plnili do sklenic. I vaši rarášci vám určitě rádi pomůžou a z práce bude hned velká legrace.